Proč nevysazovat túje – Zerav (Thuja) jako živý plot?

I když je to stálice českých zahrad, jejich čas se naplnil a zkusme se zamyslet předtím, než je budeme chtít vysadit na zahradu, protože jsou levné a stálezelené, zda není lepší alternativa, která nám do budoucna nezpůsobí jenom starosti. V tomto článku vám vysvětlíme, proč túje do zahrad nevysazovat.

Jsou to naše zkušenosti při péči o živé ploty, a i když vám s nimi rádi pomůžeme, radíme – nevysazovat, raději zvolte různorodý živý plot, nebo listnatý, který se lépe udržuje a má delší životnost.

Nebavíme se o tom, pokud již túje v zahradě máte, nebo jste je zdědili po předchozích majitelích, i když víme, že výměna takového plotu vás bude stát nemalé peníze a náročné vykopávání, chceme ukázat i jiný úhel pohledu na túje jako volbu živého plotu do budoucna.

Levná cena na začátku, velká investice do budoucna

I když jsou túje levné při nákupu a docela rychle rostou (20 až 40 cm podle kultivaru a podmínek), ušetření při počáteční investici se nevyplatí, protože aby plot tújí nešel zbytečně do šířky a vy si pak z pozemku neubrali více jak dva metry, je potřeba túje pravidelně stříhat. A to aspoň jednou až dvakrát  (podle bujnosti růstu).

Zároveň za deset let růstu (podle výšky sazenic) můžete mít plot okolo třech i více metrů, ale již ho nezúžíte, protože túje stříhané na dřevo již plně neobrazí, vyholují a vám zůstanou suchá místa v plotu. Nestříhané túje se také začnou tzv vyholovat, jednotlivé větve vyvalovat a takový plot opravdu nevypadá dobře.

Často narážíme na deseti až dvaceti leté ploty, což není zase tak dlouhá doba od výsadby (deset sezón a je to tu), kdy lidé nevědí, co s přerostlými tújemi. Ploty jsou přerostlé, vyholují, některé z tújí odumírají a výměna takového plotu je o bagru, výměně zeminy a výsadby nového plotu a díky šířce nebo blízkosti klasického plotu jde většinou na výměnu i samotný plot, pak to, co jste ušetřili při výsadbě nyní velice draho zaplatíte na konci.

Takže když to shrneme a vy začnete počítat, tak je to každoroční stříhání, výměna napadených tújí, zalévání, přidávání hořké soli každý rok, a nakonec likvidace za statisíce. Je pak na zvážení, jestli ušetření na začátku bylo opravdu rozumné a vyplatilo se.

Proč túje v posledních letech tolik schnou?

Túje nebyly primárně při šlechtění určené na živé ploty, ale jako solitéry, proto jejich vysazování do monokultury živého plotu zapříčinilo rozšíření škůdce, který se jmenuje Krasoň - Lamprodila Festiva (Lamprodila festiva je invazní druh brouka z čeledi krascovití, který napadá okrasné jehličnaté dřeviny jako jsou túje, jalovce a cypřiše.). Jeho larvy si ve větvích tújí vykusují chodbičky, a tak Zerav postupně vysychá. Pokud se včas nezakročí a škůdce se rozmnoží, může zničit živé ploty i na celé ulici. Bohužel likvidace takového škůdce není vůbec jednoduchá a levná záležitost a pomalu se šíří po naší republice závratnou rychlostí.

Nastupující sucho a nedostatek vláhy už je jen třešničkou na dortu, kdy túje oslabí a jsou tak proti brouku bezbranné. Suché větve by proto měli lidé odříznout a spálit, nikoli vyvážet na skládky, odkud by se mohli Krasoni šířit dále.

Okrasné jehličnany tohoto druhu zkrátka v českých potažmo evropských zahradách nemají do budoucna své místo a my doufáme, že bude postupně přibývat těch z nás, kteří to pochopí a tyto monokulturní ploty vysazovat již nebudou.

Jehličnany v české zahradě obecně

Nejsme příznivci jehličnanů do zahrad, a to hlavně z praktického hlediska o estetice nemluvíme. Samozřejmě se to netýká zahrad v lese, nebo na okraji lesa, kde s ohledem na podmínky je lesní jehličnatá výsadba opodstatněná, mluvíme o klasické české moderní zahradě, kde by měly být podle nás hlavně ovocné a listnaté stromy, jedlé a okrasné keře s listím😊 a trvalková výsadba jako samozřejmost.

Dokážeme ještě přijmout tisy a jalovce obecné, které jsou u nás přirozené a péče o ně je reálně možná. Jsou to zdravé stálezelené rostliny, které lze udržovat střihem a péče o ně je minimální. Ale hodí se jen do určitých zahrad a konceptů.

Stále vídáme vysazené jedle, borovice či smrky těsně u plotů či fasády domu a víme, že je to opět na několik let, kdy pak strom vyroste (30 a více metrů) a jeho kořeny a strach majitelů zapříčiní, že půjdou stromy pryč, tedy nejdříve jejich špička😊, kterou se otevře strom pro svou brzkou záhubu.

Stále vídáme živé ploty ze smrku, což nám přijde úplné "zvěrstvo" kdy budete uměle ořezávat něco, co opravdu nikdy nebylo určeno na takový zásah a k takovému účelu a stejně nakonec prohrajete svůj boj a plot nikdy nebude pěkný.

A to nemluvíme o jehličí, které stejně z jehličnanů padat bude, i když si myslíte, že ne😊. A to jehličí a stálý stín těchto stromů vám bude půdu na zahradě okyselovat a bude se nejspíše dařit mechu.

Jehličnany patří do lesa, ne do zahrady.

A to nemluvě o jalovcích, díky jejichž nadužívání v zahradách od devadesátých let, již skoro vůbec nepěstujeme zdravé hrušně, protože díky rzi hrušňové stromy nepřežijí, nebo se musí nepřiměřeně chemicky stříkat, což nikdo nechce. 

Hostitelem je jalovec, v podmínkách ČR často jalovec chvojka Juniperus sabina, jalovec čínský Juniperus chinensis, ale parazitovány mohou být i další druhy jalovců. Mezihostitelem jsou právě hrušně. Původem český je však jen jalovec obecný (Juniperus communis), který roste u nás i divoce na stráních a loukách v některých oblastech Čech a Moravy a rez hrušňovou nepřenáší (najde se i více druhů, které tuto vlasnost nemají).

Určitě bychom našli více proti, ale toto jsou podle nás nejdůležitější argumenty proto, aby se jehličnany do zahrad vůbec nevysazovaly a to hlavně proto, že existuje lepší, rozumnější, praktičtější a kvalitnější alternativa.

A je tu přeci sousta možností, jak nahradit jalovce, túje a cypřišky námi přirozenějšími rostlinami, které splní funkci estetickou i praktickou o mnoho lépe.

Smíšený (kombinovaný) volně rostoucí živý plot může být dokonce součástí zahrady, nejen plotem.

Ukázka z naší práce na některých zahradách klientů, kde řešíme túje a jejich střih a zároveň i výměnu do budoucna.

A co vy? Jste milovníci tújí jalovců a cypřišků, nebo už vidíte výsadbu v zahradách trochu jinak?