Přírodní zahrady plné trvalkových záhonů

Jak často se skloňuje trend návratu přírodních zahrad, tak často se mluví o původních rostlinách a nejčastěji trvalkách našich zahrad. Mluvit o původních trvalkách je ošemetná věc. Trvalky našich zahrad (a nejen ony) totiž nejsou původním druhem, vznikly právě díky trendu okrasných zahrad a v období první republiky i díky tzv. okrašlovacím spolkům.

Největší rozkvět právě okrasných záhonů, trvalkových, ale pak i letničkových, bylinkových apod. lze vnímat nejvíce v období první republiky, kdy začaly vznikat tzv. okrašlovací spolky a ty právě doplňovaly naše rostliny o druhy, které byly dovezeny ze zahraničí. A tak docházelo k dalšímu křížení a množení a vznikaly druhy, které Česko předtím ani neznalo. Některé druhy zdomácněly, a některé druhy zašly časem.

Právě k zahradám první republiky se rádi vracíme. Vracíme se také k zahradám našich babiček (a dědečků), ale není to o původních druzích, spíš o zdomácnělých rostlinách, které nám připomínají svým vzhledem a vzpomínkami něco, co je tu už dávno a co k naší krajině patří.

Chtělo by se napsat a není to jedno? Protože ve skutečnosti je to opravdu jedno. Není podstatné zda je rostlina tzv. původní, protože původní není skoro nic z toho, co za původní považujeme, a naopak se zaměřit na kvalitní půdu, vlastní kompost, sběr dešťové vody a zahrady bez chemie. Preferovat přirozenost, přírodu, přírodní materiály a výsadbu tvořit s ohledem na to, abychom invazivní druh krotili, nebo zamezili jejich šíření. 

Ale s ostatním bychom si hlavu nedělali. I když pokud chcete toto řešit, je to samozřejmě vaše volba:)

Naše zkušenosti a vnímání přírodní zahrady, jako prostoru tvořeného v klidu s láskou a s radostí ze samotné tvorby.

Příroda je stejně jako život v neustálé proměně, a to je na zahradě právě to krásné, že je neustále jiná, nová a samoobnovovací.

Všechno a zejména příroda je v neustálé proměně, a právě krása přírodních zahrad je v tom, že jsou každý období roku jiné, s jinými tvary, strukturami, hrají různými barvami, vůněmi, a zároveň působí přirozeně a při umné výsadbě (různé výšky, struktura a hustota a mulčování) nepotřebují tak velkou péči jako zahrady čistě okrasné.

Vnímat zahradu právě s nastavením přírodním znamená, návrat k přírodě, k přirozenosti, k podpoře normálnosti, a to neznamená myslet si, že mě příroda potřebuje, nebo že já jsem nad přírodou, ale nezasahovat, nebo minimálně, vnímat tu kulisu přírody jako něco, co si poradí samo a nejlépe bez našeho zásahu, a nebo když je to potřeba s přírodní podporou a vždy bez chemie.

Přírodní zahrady mohou být právě takovou alternativou, spojením užitkové části s okrasnou přirozenou částí v dobrém slova smyslu vhodnou pro hmyz, ptáky a jiná zvířata v souladu s námi lidmi.

Možná, že stačí začít jedním kouskem zahrady, protože jedna věc jsou líbivé obrázky přírodní "džunge" a jiná věc je, že už jsme v takové přírodní zahradě nebyli dlouho a uvědomujeme si vůbec, jak taková zahrada ve skutečnosti žije. Je plná zpívajících ptáků, spousty a spousty hmyzu od vosiček, čmeláků, včel, much, mušek a jiných "hmyzáků",  a také žížalek, ale třeba i hryzců, myšek, apod.

A nezapomínejme, že méně péče zabere trvalkový záhon než skvěle vypadající trávník:)

Přírodní zahrada žije, každý a vše má své místo a účel, a člověk je jen jednou ze součástí takového uskupení.

My milujeme v takové zahradě být a pozorovat ji, pěstovat v ní zeleninu, bylinky, jedlý plevel, opečovávat ovocné stromy, krotit keře a občas i ten trávník, ale vždy v souladu s přírodou. Neznamená to, že když neplodí ovocný strom a na zahradě je jich dostatek (s rozmyslem), tak ho neporazíme, opak je pravdou, vše je v přeměně a pokud je impuls pro výměnu za mladý kultivar, uděláme to, pokud je impuls něco podpořit, podpoříme to, ale pokud se děje opak, děje se opak.

Příroda je úžasná, je to ten nejlepší zahradník a zahradní architekt a my můžeme jen vzít to, co už je a někam to zasadit. Pokud je totiž kvalitní půda (nechemické hnojení, dřevěné uhlí, mulčování), pokud je dostatek dešťové vody (sběr), pokud jsou v zahradě zastoupeny vysokokmeny, keře i trvalkové záhony, vodní prvky, ostrůvky nestříhané trávníku či květnaté louky a pracuje se s kvalitním vlastním kompostem (štěpkování větví, rostlin, trávy, listů apod.) máte vyhráno a už nepotřebujete nic navíc.

Půda, voda, dřevo a zelená masa, někdo ještě přidá kámen a kov či barevné květy, ale je to o jednoduchosti, o přirozenosti, o přírodě. Přírodní zahrady jsou oázy, oázy klidu, míru a radosti.

A jakou zahradu máte rádi Vy?