Národním ovocem je bezesporu jablko

Většina z nás odpoví na otázku, jaké je jeho nejoblíbenější ovoce – jablko. Jabloň by neměla na žádné zahradě chybět, protože je to strom, který má nezaměnitelný vzhled, kouzelné květy, a ještě lepší plody. Jabloň není třeba představovat, ale přeci jenom si o ní řekneme něco víc.

Jablkem to začalo

Asi většina si vybaví Strom poznání a ve spojitosti s jabloní (tedy jablkem) i Adama a Evu v Ráji. V heraldice je jabloň ochranným stromem, bývala sázena u chalup mimo jiné jako ochrana před bleskem. 

My si přírodní zahradu bez jabloní nedokážeme ani představit, je to významný zdroj potravy nejen pro nás lidičky, ale i pro celou řadu hmyzáků, živočichů, včetně ptáků okolo nás.

Pěstování jabloní začalo dávno před naším letopočtem; na počátku našeho letopočtu byla jablka velmi oblíbená u Římanů. Římané jabloně uměli i roubovat. Na českém území se s určitostí začaly jabloně pěstovat v 9. století. Další rozkvět pěstování byl během vlády Karla IV. V českých zemích byl dalším mezníkem rozvoje pěstování začátek 19. století, kdy také vznikla pomologická společnost, která registrovala odrůdy.

První zákon o povinnosti sázení stromů podél nových cest a silnic je z doby panování habsburské císařovny Marie Terezie. Tehdy se na území Česka začaly budovat takzvané císařské silnice. Ty měly celostátní význam, a proto se doporučovalo sázet kolem nich především lípy, moruše, jeřáby, jasany, ořešáky a okrasné stromy a zejména na venkově, vysazovat ovocné aleje. 

Aleje byly významným zdrojem ovoce k účelu konzumace. A jak asi vtšina z nás ví, právě v době válek se s tím hodně počítalo. Vojáci se prostě místo plenění živili ovocem," tvrdí Vysloužil. Aleje měly i význam jako orientační body v krajině. "Když v zimě napadl sníh, tak se lidé nemohli ztratit a aleje zlepšovaly i klimatické podmínky," připomíná Miloslav Vysloužil z Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví Silva Taroucy v Průhonicích.

Současnost okolo silnic

Ještě dnes můžeme nejen jabloně potkávat i okolo silnic a tento praktický, ale i chvályhodný počin se některé kraje, obce, ale i okrasné spolky a dobrovolníci snaží zachovat. Současné silnice a cesty mnohdy kopírují staré původní stezky.

Majitelem u silnic první třídy je správa silnic a správcem tím pádem ve většině případů silničáři, u ostatních obce. Většinou silničáři sběr ovoce podél silnic neřeší, nemají na to kapacity, ale můžete si nasbírat sami.

Pokud se jedná o pár tašek ovoce pro vlastní potřebu, nikdo vám hlavu neutrhne, ale pronájem stromu na pčesání a poplatek čeká na velkosběrače a komerční využití ovoce podél silnic.

 A jak na to? Zavoláte cestmistrovi daného úseku a ten vám za pár korun pronajme strom k očesání. Zde mapa cestmistrů pro případné zájemce k dispozici: https://www.ksus.cz/mapa-cestmistrovstvi

Ovocné stromy okolo silnic je pěkný zvyk a doufejme, že zůstane.

Jabloň latinsky Malus

Jablka patří mezi nejběžnější druhy ovoce, a to nejen u nás ve střední Evropě. Jsou určeny jak k přímé konzumaci, tak k výrobě mnoha dalších produktů. A každý kdo má na zahradě jabloň ocení její vzhled, jarní kvetení (vůně těchto květů je nepřekonatelná) a hlavně plody, které patří k nejoblíbenějšímu ovoci vůbec.

Dělení odrůd

Podle doby zrání a využití se jabloně dělí na: letní (sklízí se do poloviny srpna, příklady odrůd: 'Julia', 'Mio'), podzimní (sklízí se od poloviny srpna do 20. září, příklady odrůd: 'Selena', 'Desert') a zimní (sklízí se od 20. září, příklady odrůd: 'Golden Delicious', 'Rubín').

Podle typu růstu můžeme jabloně rozdělit na rozvětvené nebo sloupcové.

Podle odolnosti vůči chorobám můžeme rozlišit odrůdy rezistentní a náchylné. Rezistentní odrůdy jsou schopny aktivitu patogenu (škodlivého organismu) překonat nebo zpomalit a choroba se u nich neprojeví. Náchylné odrůdy naopak nejsou schopny patogenu odolávat a choroba se u nich projevuje ve vysoké míře. Nejvýznamnějšími chorobami jabloní jsou strupovitost jabloně a padlí jabloňové. Dalšími významnými chorobami jabloní jsou moniliová hniloba, hořká skvrnitost a další.

Ale toto dělení vám nebude pro správný výběr jabloně stačit. Budete potřebovat vědět, v jaké oblasti se nacházíte, jakou máte půdu a jakou chcete velikost jabloně, to také určíte podle podnože.

Podnož ovocného stromku má velký vliv na jeho zdárný růst. Ovlivňuje velikost stromu a jeho bujný růst, nástup do plodnosti, vybarvenost plodů, životnost a mrazuvzdornost. Podnož vybíráme také podle půdy, která je v místě kde budeme stromek sázet.

Oblíbené bývají certifikované podnože M9, M26 a MM 106 virus free, tyto zakrsle rostoucí podnože vyžadují oporu a hnojivou závlahu. Kdo nemá možnost závlahy a chce založit kvalitní výsadbu, pro něj je řešením podnož M26 - středně bujně rostoucí, dobře kotvící v půdě, vhodná do lehkých a nezamokřených půd, podnož vhodná pro zákrsek a čtvrtkmen. Je mrazuvzdorná. Dobré zkušenosti máme u této podnože s přihnojováním koňským hnojem a zaléváním v těch největších vederech, jaké bylo letos. 

Ale samozřejmě výběr podnože je vždy podle konkrétního případu.

A pak vás budou zajímat pěstitelské tvary stromků. Zda se jedná o  Špičák, Zákrsek, Čtvrtkmen, Polokmen či Vysokokmen.

Staré odrůdy

Stále jsou staré odrůdy ve velké oblibě, a to nejen svou odolností, ale i typickou mnohovrstevnatou chutí a pestrostí druhů. Samozřejmě, že nové odrůdy mají také své přednosti a mohou být v některých případech i zajímavější, ale staré odrůdy jsou určeny pro ty z vás, kteří preferují chutě našich babiček a dědečků, starých sadů a poctivých pěstitelů, odrůdy, které odolávají, které mají nezaměnitelnou chuť, kterou někteří z nás mají prostě nejraději.

Jedním z velmi žádaných pěstitelů starých odrůd je pan Pešek. Více o něm a jeho firmě na: https://www.stareodrudy.org/o-nas/

Široká paleta chutí, vůní a využití starých odrůd pěstovaná s úspěchem už našimi předky může potěšit i vás. Díky semenné podnoži naše jabloně mohou s úspěchem žít a plodit 60–80 let a zásobit klidně tři generace pěstitelů za sebou. Tyto stromy díky podnoži dobře kotví v půdě, hledají si lépe vodu a živiny a odolávají lépe stresům než jabloně roubované na zakrsle rostoucích podnožích. Tvoří velké stromy, které dobře přežijí ve velkých zahradách, extenzivních sadech, alejích či na pastvinách a potěší oko v krajině. Sází se 8–10 m od sebe (v závislosti na odrůdě).

Zajímavé informace a potřebné odkazy lze také najít na těchto stránkách: https://www.stareodrudy.cz/kontakty/

A o výsadbě a pěstování jabloní zase až jindy.

Jablkem to začalo a jablkem to končí...

Jablka jsou velkým zdrojem vlákniny a obsahují vitamin C, D, E, B6, B12, beta karoten, riboflavin, niacin nebo tiamin a z minerálů pak sodík, draslík, hořčík, vápník, fosfor, železo, měď, zinek nebo mangan. Obsahují antioxidanty a podporují vylučování toxinů z těla.

Říká se, že jedno jablko denně podpoří snížení krevního tlaku a hladinu cholesterolu, posílí imunitní systém, srdce a krevní oběh a stabilizuje hladinu cukru v krvi a zároveň ozdraví trávení, a dokonce dásně zubů.

Takže ať žijí jablka a dobrou chuť!

A jaké jsou vaše oblíbené odrůdy?