Na suché zídky je potřeba jít s citem

Je to jako puzzle, ale není to tak rovné a jestli se to k sobě hodí uvidíte až na konci😊. Suché kamenné zídky jsou moderní, stejně jako před sto lety, ale jak na ně? A zvládne je člověk sám? Ano, všechno zvládne, jen to chce sílu a trpělivost a ten již zmíněný cit😊.

Odpradávna se stavěly suché zídky na místech, kde bylo potřeba zpevnit svah či zmírnit nerovnosti terénu, ohraničení pozemku nebo jako ohrada pastviny. A nejen pro tyto účely je suchá zídka dobrým řešením.

Jaké budeme potřebovat nářadí?

Nářadí, které budete potřebovat se mění podle toho, s čím se vám bude lépe pracovat. Základní nářadí je gumová palice, železná palice, velká palice, plochý sekáč, šikovný je široký plochý sekáč, zednické kladivo a my používáme i starou sekeru, dřevěná lať, provázek, vodováha, ochranné brýle, rukavice, lopata, rýč, hrábě, zahradní kolečko, dobré jsou i nákoleníky, nezapomeňte, že budete skoro pořád klečet.

Výběr materiálu

Začneme výběrem materiálu, jak už bylo mnohokrát napsáno a je to pravda, nejlepší je místní materiál, místní kámen. Proč? Není to jen z ekonomického (doprava) hlediska, nebo ekologického, ale i z estetického, protože věřte nebo ne, ale místní materiál je znát, má to estetický vliv na celkový dojem zídky, zkrátka místní materiál k vašemu pozemku patří, zapadne tam, působí přirozeně a celkově ladí s okolím.

Další výběr je o hledání těch správných kamenů😊. Zní to jako logické, ale ne vždy to je tak akceptováno. My si dokonce ty kameny na zídku rádi vybíráme sami. Nedávno se nám stalo, že jsme dělali klientovi suchou zídku, kdy kameny byly již přivezeny odněkud a bez výběru, a můžeme vám říct, že to byla práce o mnoho delší a náročnější a tím pádem i dražší, než když si materiál můžeme vybrat sami.

Pokud chceme zídku z lámaného kamene, neměl by být příliš tenký. Měl by být podélně štípatelný, proto je vhodný andezit, břidlice, pískovec. Pískovec či opuka dobře saje vodu, takže rychle zvětrává, ale na druhou stranu se s nimi pracuje nejpříjemněji. Další z kamenů, které jsou vhodné na suchou zídku jsou žula, opuka, vápenec i znělec.

Záleží samozřejmě jaký typ zídky děláte, ale pokud se jedná o tu klasickou ke zdi či ohništi, vybíráme nejlépe ploché kameny v kombinaci s tzv. dead many (dlouhé užší kameny) a pak malé na doplnění "děr" a volných míst. Pokud máme jiné typy kamenů musí se pak o to více obouchávat a rovnat sekáčem s kladivem a práce je o to náročnější fyzicky a trvá déle. Ale pamatujte, že čím méně kameny opracováváme, tím zídka působí přirozeněji.

Další pravidlo je, mít kameny nejlépe co "nejčerstvější", protože tím jsou kameny lépe opracovatelné a je s nimi lehčí práce při dolaďování sekáčem.

A nyní již můžeme začít

Nejprve si připravíme terén, postup je takový, že na místě budoucí suché zídky je potřeba vykopat zhruba 30-40 cm až na pevné podloží, které následně vysypeme 15 až 20 cm kamenného štěrku nejlépe velikost frakce 16 až 32 (v případě vlhkého místa použijeme do spod ještě jednu vrstvu štěrku větší frakce 32-63, v případě normálního nebo suššího podloží stačí jedna vrstva 16-32).

Pravidlem je, že zídka u paty by měla být širší než v nejvyšším místě - ideální šířka u paty je 1/3 výšky zídky, podle toho volíme tedy i šířku výkopu. Do spod dáváme velké kameny, či méně vzhledné.

Důležitým pravidlem je také výška suché zídky. Nestavte suchou zídkou více jak 100 cm, nemusela by být už tolik stabilní tolik a čím vyšší zídka, tím musí být zídka širší a dělána opravdu precizně.

Suchá zídka se staví pod úhlem 10 až 15 stupňů dozadu směrem k terénu, aby co nejlépe držela. Úhel můžeme měřit vodováhou, když má možnost nastavení úhlů nebo si z latí vyrobíme pravoúhlí trojúhelník kde spodní úhel bude oněch 10 stupňů a na kolmou stranu si připáskujeme vodováhu.

Dá se to i jinak, že každou řadu budete uskakovat oproti spodní o 1,5 až 2 cm Nezapomeňte, že kameny neustále pracují a budou pracovat, zídka postavená rovně by se vám časem mohla převážit dopředu a spadnout. Po ukončení práce se musí zídka "opírat" o zemní val za ní, tím zabezpečíme její stabilitu.

Další pravidlo u stavění suché zídky je, že se kameny nesmí v žádném případě hýbat, či viklat. Ať už je opracujete nebo podložíte menšími či drobnými kamínky je jedno - někdo používá i prosátou zeminu, ale každý kámen musí být stabilní a nehnout se. Kameny se v žádném případě nesmějí kývat.

Suché zídky nepotřebují žádné pojivo, jen pokud chcete do zídky následně vysazovat rostliny, zaplníme vzniklé spáry zeminou.

Zídku stavíme tak, aby se kameny provazovaly podobně, jako když zdíme z cihel.

Ne vždy se podaří klást řady kamenů bez mezer. Průběžně tedy zídku kontrolujeme a do velkých mezer doplňujeme kousky kamene. Vždy se snažíme, aby i ty se nehýbaly a mezery pevně zacelily.

Pokud pracujete i s hlínou, po každém řádku položených kamenů přisypte malou vrstvu hlíny, kterou hned udusejte, ale hlínu nemusíte dávat vůbec.

Někdo dává za zídku u zdiva tzv. nopovou fólií nebo geotextilii, ale my místo toho používáme zase kamenný štěrk. Štěrk průběžně za zídku dosypáváme po dokončení řady. Oboje zabezpečí drenáž a zabrání kontaktu zděného základu terasy s půdou, takže vám kameny nevlhnou a mají delší životnost. Kamenná drenáž dokonce vodu odvádí pryč - zkrátka jí proteče.

Co nakonec?

Pokud máme zídku postavenou podle vaší představy a požadované výšky, stačí již jen dočistit okolí. Někdo místo vysype kačírkem, někdo pískem nebo hlínou a vyseje trávník.

Pamatujte na to, že první rok zídka pracuje nejvíce, takže je potřeba ji občas zkontrolovat, prověřit stabilitu a zasunout nějaký vyčnívající malý kamínek.

Suchá kamenná zídka je nejen estetický, ale i praktický prvek, který do přírodní zahrady patří.