Proč nehrabat listí pod stromy a jaká je jejich nezastupitelná funkce?

Často slyšíme názor, že listy musíme shrabat a spálit nebo dostat z pozemku. Je škoda, že stále máme pocit, že jsme chytřejší než příroda a likvidujeme něco, co je to nejlepší hnojivo pro daný druh, který příroda vytvořila. A pod zástěrkou strachu z chorob, se bojíme i toho zcela přirozeného prostředí, které nám vytvoří tlející zbytky rostlin a samozřejmě zmiňované listy stromů a keřů.

Kdo nás sleduje a čte naše články tak už ví, že na naší zahradě i zahradách klientů nepoužíváme žádná umělá hnojiva a chemii, žádné postřiky, hubiče, herbicidy ani pesticidy a pracujeme se zahradami tak, že je navrhujeme a podporujeme biodiverzitou, správným výběrem rostlin pro danou lokalitu a klienta, a stylem osázení s cílem větší samostatnosti, vitality a rovnováhy v zahradách.

Tento způsob zahradničení vyžaduje trpělivost a důvěru v princip přírody a toho, že příroda ví lépe než my, co dělá a proč se ty jednotlivé "procesy a akce" dějí a učí nás nezasahovat, nebo opravdu jen minimálně.

A právě tento způsob tvorby a údržby zahrad nás učí proniknout víc a víc do světa přírody a jejich dokonalých procesů, které již zásah od nás nepotřebují, spíše naopak, čím méně zasahujeme, tím lépe.

Proč nechávat listy stromů tam, kde jsou anebo jak je dál používat?

V listech probíhá fotosyntéza, což je vlastně získávání živin (především cukrů) z oxidu uhličitého a vody. Díky chlorofylu dokážou rostliny využít při tomto procesu energii ze Slunce.

Když začne strom zbarvovat na podzim listy (existují výjimky) mají k tomu svůj důvod, a to by nebyla příroda, aby těch důvodů nebylo hned několik. Není totiž náhoda, že co strom, to jiná barva a struktura listů. Ano zbarvení listů do konkrétních barev má svou roli a nejen tu, že strom potřebuje shodit listí.

Karotenoidy, antokyany, třísloviny, chlorofyly apod. to jsou ty nejdůležitější látky, které mohou za to, že se listy zbarvují do hněda, oranžova, červena apod. Zároveň list obsahuje organickou hmotu, která se skládá z celulózy a hemicelulózy (hlavní složky buněčných stěn), ligninu (odolná složka, která se rozkládá pomaleji) a taninů (v některých druzích stromů, např. dub, zpomalují rozklad). Další složkou jsou minerály a živiny  jako dusík (v menším množství, důležitý pro mikroorganismy), ale také fosfor, draslík, vápník, hořčík (v různé míře podle druhu stromu) a stopové prvky (např. železo, mangan). V listech najdeme i kyseliny a pH.

Později suché listí dodává do půdy tolik potřebný uhlík, zároveň tlející suché listí udržuje vlhkost, reguluje dusík v půdě a vyrovnává ph.

Každý strom je naprogramován přírodou tak, aby právě jeho vlastní listí zajistilo takové živiny, které daný strom a jeho semenáčky potřebují.

A věřte, že to naprogramování je dokonalé. Určitě to nelze nahradit umělými hnojivy, ale jen použít to, co už je dávno vytvořeno.

Takže co je pro strom nejlepší?

Nejlepší pro daný strom je nechat jeho vlastní listí pod korunou, dokud nezetleje. 

Listí konkrétního stromu obvykle vytváří půdní podmínky, které podporují růst stejného druhu stromu nebo i jemu podobné. Například pod dubem může růst i buk, pokud půda obsahuje dostatek živin a je dobře propustná. A pokud máte pod stromem vysazené trvalky, stejně jako my, tak přežijí jen ty, které mají rády stejné prostředí a o to jsou pak odolnější a se stromem tvoří symbiózu.

Pokud se snažíte vytvořit podmínky pro určitý druh stromu, ponechání tlejícího listí pod stromem přispěje k vytvoření optimálního prostředí a je to nejlepší způsob, jak pečovat s rozumem o rostliny na vlastní zahradě.

Takže nevyhazujte listí a nepalte ho, ani neodvážejte pryč ze zahrady. A pokud ho máte hodně, přidejte ho na kompost, nebo si vytvořte perfektní hnojivo bez rašeliny přímo na pokojovky - listovku.

A co dělat proti škůdcům a nemocem stromů?

Začněte na zahradě tvořit prostředí přívětivé pro všechny živočichy a pečujte o půdu a její mikroogranismy. Pokud budete o zahradu pečovat bez chemie, časem už nebudete postřiky potřebovat vůbec.

Protože pokud přestaneme v zahradě používat jakékoliv postřiky a spíše se budeme soustředit na biodiverzitu a její podporu, uděláme pro zdravý růst a fungování zahrady a tím pádem i naše zdraví víc než likvidováním organické hmoty, postřiky na tzv. škůdce a vysazováním monokulturním způsobem.

Tímto způsobem zahradničení se nám daří uvádět zahrady postupně do rovnováhy a vlastní samo péče, která je pro ni přirozená. Na takových zahradách je dostačující množství mikroorganismů v půdě, tzv. škůdci jsou v rovnováze s těmi tzv. užitečnými, v takových zahradách žijí v hojném zastoupení přesně tak, jak je pro dané místo potřeba ptáci, různorodé druhy hmyzu, motýlů, housenek, ježků, slimáků, hryzců, krtků, ještěrek, hadů atd. 

A plísně či jiné choroby se v takových zahradách objevují minimálně, ne-li vůbec, postupně mizí, nebo je jejich množství zanedbatelné a v polykulturní výsadbě není ani vidět. Vždy je všeho dostatek, a pokud jeden rok (jako letos) vynechají nějaké stromy plody kvůli mrazům, tak je nahradí zase jiné druhy.

Ale o tom zase příště..

A jak vy nakládáte s listím?