Kouzlo starých zahrad

Už jich mnoho není, a přitom jsou to jedny z nejkrásnějších a nejzajímavějších míst, která jste kdy mohli navštívit. Možná si ještě někteří z vás vzpomenou na Zahradu od Jiřího Trnky, kdy pět kluků otevře starou rozvrzanou branku a vejdou do krásné zahrady, kde potkají starého moudrého trpaslíka, zlomyslného kocoura a odhalují rozličná tajemství. A i to je kouzlo starých zahrad😊.

Proč staré zahrady?

Protože žijí sami od sebe, naši péči potřebují již minimálně, protože rostliny, stromy a keře, které ve staré zahradě přežily, se o sebe starají sami. Co má zůstat - zůstane a co má odejít, to zetleje. Je to jako život samotný a síla této samostatnosti, mnohdy i majestátnosti a moudrosti stáří se promítá do těchto úchvatných zahrad.

Pokud někdo má tu ambici, jestli to lze tak nazvat, vytvořit starou zahradu, věřte, že se toho možná nedožijete vy, ale někdo po vás, ale i v tom je to kouzlo. Je to jako tvořit něco, co přetrvá navěky a přitom netušíte, zda to někdo v budoucnu vůbec ocení😊.

Staré zahrady jsou silné, prověřené roky - věky zkoušené rozmary počasí, nálety škůdců, plísní i hub odolávající. Nepotřebují naše hnojiva, živiny, ani vodu a vlastně ani náš zásah. Jen jsou a zvou vás k objevování, posezení, rozjímání.

Proč tedy staré zahrady?

Pro jejich nedoceněný význam z hlediska klimatu, zadržování vody a celkovou práci s vláhou, pro jejich energii a vytrvalost. Pro jejich význam ekologický a bioenergetický. Pro jejich množství živých organismů, hmyzu, brouků, ptáků, ježků a všech známých představitelů fauny v těchto místech. A mnoho dalších významů, předností a hodnot. Pro jejich kouzlo, které nemá žádná jiná zahrada😊.

Jak se starat o starou zahradu?

Samozřejmě minimálně😊. Jen sem tam něco citlivě prostříhat, občas posekat na některých místech trávu, nebo na ni pustit ovečky, občas něco do vysadit, aby ta stará krása mohla pokračovat i dál. Nejlépe použít místní nálety či rozsemenit to, co už v zahradě je.

Nové "kousky" vybírat opět s citem k místu a skladbě již vzrostlých rostlin. Nejlépe vybírat ty dlouhověké, jako pivoňky, denivky, třapatky, třapaktovky, čechravy, bohyšky, srdcovky, kontryhely, oměje, kypreje atd.

Ze stromů a keřů také ty dlouhověké, tyto zahrady milují například tisy. Dále to jsou původní druhy našich zahrad jako dub (Quercus robur), habr (Carpinus betulus), javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudopatanus), javor babyka (Acer campestre), lípa (Tilia cordata, Tilia platyphylla), jeřáb (Sorbus torminalis), jilm (Ulmus carpinifolia), bříza (Betula alba), jasan (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa) a vrba (Salix alba, Salix caprea), jalovec (Juniperus communis), borovice lesní (Pinus sylvestris), tis (Taxus baccata), buk lesní (Fagus sylvatica) - seznam stromů čerpán z webu:cestyvenkova.cz

Závěrem

Není možné přenést krásu starých zahrad přes fotografie, protože fotografie nepřenese tu energii místa přímo na místě😊. My věříme, že starých zahrad začne přibývat s tím, jak my lidé začneme vnímat krásu zevnitř a samozřejmě s aktuální potřebou klimatických změn, protože tyto zahrady jsou pro zastavení změny klimatu jedny z nejprospěšnějších, a předávají se z generace na generaci.

S láskou k zahradám, Terka a Tomáš