Jak zadržovat vodu a živiny prostřednictvím půdy a rostlin?

Představte si, že zahrada, která je tvořena přirozeně a s několika pravidly, může podporovat zadržování vody v zahradě a zlepšit celkové podmínky života vám i okolí, a to včetně okolních zvířat. Jak na to, a která pravidla pomohou ke kvalitnějšímu životu na zahradě?

Jak jsme již psali mnohokrát je to stav půdy a péče o půdu. Není nic jednoduššího a logičtějšího než se postarat na začátku o to, z čeho to poté bude vše růst a žít, a pak již stačí to občas podpořit a nechat tvořit samo od sebe.

Učíme se pozorovat a právě pozorovnáním se učíme nejvíce.

Takže pokud na začátku zjistím jednoduchým testem (odeberu trochu hlíny do skleničky, zaleji vodou a pak nechám dvanáct hodin odpočívat. Podle usazení zeminy a jemných částic ve sklenici pak poznám, který typ půdy se mě týká), co mám za půdu a tu pak podpořím určitým množstvím kompostu, biouhle, někdy i v případě jílovité půdy pískem, či jemným štěrkem. Dám půdě to, co se mi stonásobně vrátí v průběhu zahradničení.

Někdy se nám nechce na začátku investovat do této podpory, ale věřte, že se vám to v průběhu pěstování vrátí několikanásobně. A to nejen ve vitalitě, odolnosti a následném růstu samotných rostlin, ale i v zadržování vody a živin.

V praxi vidíme přímo zá/zraky toho, když je půda na začátku správně podpořena a připravena, jak rostliny prosperují, ale zároveň není potřeba tolik hnojit, a dokonce zalévat než u půdy, která zůstala nepodpořena a "jen" je do ní zasazeno a hnojí se chemicky.

Jednotlivá pravidla a - co umí?

Biouhel má obsah živin (fosforu, alkálií) téměř stejný, jako původní biomasa, až na snížený obsah dusíku. Živiny se z něj uvolňují pomalu, nevyplavují se. Uhlík v něm vázaný má dobu setrvání v půdě v řádu staletí až tisíciletí.

Přidáním biouhlu do půdy či kompostu několikanásobně zlepšíte vlastnosti půdy, ale zároveň ukládáte obrovská množství uhlíku, zachyceného předtím fotosyntézou z ovzduší. Zároveň si tvoříte prostor pro organický život a zvyšování hodnoty půdy, lepší zadržování vody a tvoření i zadržování živin. Přidáním biouhlu do půdy nevyčíslitelně zvyšujete kvalitu a hodnotu půdy, což můžete i sami vidět již během jednoho roku.

Uhlem lze zlepšit vlastnosti půdy hned v několika směrech. Například díky své poréznosti zvyšuje schopnost půdy zadržovat vlhkost a zároveň se provzdušňovat. Spolu s vodou zadržuje i živiny v ní rozpuštěné. Minerální látky může vázat i chemicky a vytvářet tak komplexy obdobné těm, které vytvářejí humus. Jeho obrovský vnitřní povrch je substrátem pro bohaté mikrobiální osídlení půd. A ko­nečně, sám uhel obsahuje všechny živiny, které obsahovala původní biomasa. Na rozdíl od popelu, v němž zůstanou jen alkálie (draslík, vápník, hořčík) obsahuje uhel též fosfor a síru. Množství dusíku bývá poloviční než v původní biomase. Fosfor i dusík je v uhlu fixován natolik dobře, že se nevyplavu­je a nepřispívá k eutrofizaci vod.

(zdroj: Veronica ekologický institut)

Kompost je organický prostředek pro zlepšení půdy obsahující stabilizované organické látky a rostlinné živiny získaný řízeným biologickým rozkladem směsi sestávající zejména z rostlinných zbytků a mající deklarované kvalitativní znaky. Toliko odborný popis.

V praxi jde hlavně o to, že kompost, kvalitní vlastní kompost je to, co dává půdě živiny, vitalitu a vyvážené podmínky k růstu. Kompost (biomasa) je nejpřirozenějším materiálem, z kterého dokážou rostliny postupně čerpat živiny.

Pokud rostliny dostávají umělá hnojiva či pravidelnou dávku vody zavlažováním, postupně mizí jejich přirozené vlastnosti a schopnosti a pak stačí malý "výpadek" a rostliny jsou ihned ve stresu a hůře zvládají takové situace. Nemají pevnou a kvalitní strukturu a jejich stabilita a vitalita je závislá na přísunu pravidelné péče zvenku, ale pokud rostlině dám přirozené podmínky a nechám ji, aby se o sebe postarala sama, stane se odolnou a vitální jednotkou, zároveň se propojí v jeden fungující celek s ostatní výsadbou a taková rostlina nejen, že lépe prosperuje, ale zároveň nepotřebuje tolik péče, protože se o sebe umí postarat sama.

Taková rostlina nevyžaduje žádné chemické koktejly a podporu zvenčí, taková rostlina nezahyne, pokud nebude mít nějaký čas vodu či se její podmínky celkově zhorší, taková rostlina je silná a vitální sama za sebe a z toho, na co byla naprogramována již v základu (semínko).

Biouhel a kompost jsou prvky, které pokud na zahradě začneme používat, proměníme postupně svou zahradu v samostatný, fungující a vitální celek.

Samotná výsadba rostlin

A poslední bod programu😊 samotná výsadba rostlin, protože i ta má vliv na úrodnost, vitalitu, odolnost, zadržování vody a to, jak se v zahradě budeme cítit. Tvořme patra.

Pokud totiž dodržíme základní pravidlo z přírody, co se týká výsadby, nasimulujeme tento fungující systém, který zachovává přirozenost a celkové fungování samotného principu přírody. Ono už samo slovo zahrad/ničení má možná svůj skrytý význam😊, protože nejpřirozenější je nechat vše na přírodě, takže náš zásah by měl být minimální, aby zahrada co nejlépe fungovala.

A jak funguje příroda? Příroda vytvořila vrstvy (patra) - můžeme pozorovat, že jakmile je někde v přírodě půda holá, bez rostlin, mechu či porostu, příroda toto místo dříve či později zaplní. Začne tím nejnižším plevelem, který připraví podmínky pro nižší rostliny a nálety, pak přijdou střední rostliny, pak i keře a pokud se zadaří, tak i stromy. Příroda zacelí místo tak, aby zadržovalo vodu a živiny a zároveň se propojilo z okolním životem (výsadbou). A tento princip můžeme navodit v zahradě.

Pokud totiž výsadbu tvoříme v kombinaci půdopokryvných rostlin s těmi nízkými, středními, vyššími až nejvyššími (stromy), zároveň nezapomínáme na biodiverzitu a vysazujeme různé druhy rostlin (s různou dobou kvetení, opylováním, vzájemnou podporou a ochranou), podporujeme zároveň tímto konáním včely a další opylující hmyz, zároveň s tím navazující potravní řetězec jako ptáky, netopýry a hlodavce, a tím zachováváme přirozený koloběh života. Taková výsadba rostlin nejen, že lépe zadržuje vodu a živiny, ale zároveň se vzájemně chrání.

Pozorujeme na takové zahradě, že když je nějaký rok slabá zima, nebo přijde sucho a přemnoží se nějaký druh tzv škůdce, taková zahrada tuto nerovnováhu během krátké doby uvede zpět do rovnováhy, a i když část rostlin bude sloužit jako potrava takovým to zdánlivým potvůrkám, jiným budou zase naopak potravou a nikdy tyhle potvůrky nesežerou všechno, ale naopak se jejich aktivita rozptýlí a vám zbude vždy tolik, kolik má. To samé se děje při vlhčím počasí, kdy zase některé rostliny atakují plísně a houby. Můžeme použít podporující jiné houby, ale i tyto ataky bude takto založená zahrada lépe snášet a plody donosí i bez chemie a zbytečných postřiků.

Ano, nemůžeme čekat zázraky hned, je to proces, je to uvádění zahrady a potažmo i nás samotných do rovnováhy, a když není rovnováha okolo nás, a hlavně uvnitř nás, nečekejme ihned rovnováhu v zahradě, je to proces. Proces, který přináší zá/zraky, postupné změny ve fungování našich malých přírodních světů, kterým buď dáme plnou důvěru a podporu, nebo budeme neustále bojovat, rozčilovat se, pachtit se, stresovat...buď anebo😊.

S láskou nejen k zahradám Terka a Tomáš