Dřevěné uhlí versus dřevěný popel

Obě tyto suroviny jsou v přírodní permakulturní zahradě vyzdvihovány a my se nyní podíváme na jejich rozdíl z hlediska účinku na půdu, a také proč je dobré je při pěstování využít. A protože topíme v kamnech dřevem, a protože se zajímáme o zlepšování a zvyšování potenciálu půdy, můžeme sdílet vlastní zkušenosti.

Takže důležité je si neplést význam obou těchto surovin. Dřevěné uhlí (biouhel) totiž do půdy nepřidává žádné živiny či látky (i když časem se na jejich tvorbě také podílí), ale je to neuvěřitelně rozsáhlá plocha, kterou získáme navíc při jeho zapravení na našem pozemku. Uvádí se, že dřevěné uhlí velikosti hrací kostky vytvoří pěstitelskou plochu šesti milionů čtverečních centimetrů, a to díky svému poréznímu nitru.

Tím, že zapracujeme dřevěné uhlí do půdy, ať už suchou formou například do kompostu nebo jen rozházením po pozemku či přidáním přímo k rostlinám (tímto způsobem jen trvá déle, než začne být uhlí aktivní a plně naplní svou funkci), nebo pomocí jíchy (dvoutýdenní zákvas z kopřiv, kostivalu nebo plevelů) a uhlí (tento způsob urychluje aktivaci uhlí), spustíme proces "nafouknutí" aktivního půdního potenciálu.

Co to znamená?

Přidáním biouhle do půdy, na záhony, zahradní plochu, do květináčů, nádob s rostlinami a kompostu zvýšíme celkovou kapacitu půdy a celkovou aktivní výživu rostlin přirozenou cestou. Prostě předáme práci na zvýšení potenciálu, množství a kvality půdy těm nejpovolanějším, a to přírodním mikroorganismům. Ty se v pórech uhlí ubytují a začnou tvořit.

Takto již za pomoci biouhle zúrodňovali půdu indiáni a získávali tak černozem - nejúrodnější půdu, kterou známe. A proč to tedy nezavést i na své zahradě?

A nyní tedy výše zmíněný dřevěný popel.

Chceme upozornit, že obě suroviny musí být ze dřeva čistého ničím nenapuštěného a pokud možno kvalitního. Dřevěný popel, pokud je z tvrdého dřeva má více živin a potřebných látek pro rostliny, ale i měkké dřevo splní svou funkci.

Dřevěný popel je všeobecně zásaditý s vysokým podílem vápníku, hořčíku, fosforu, draslíku a dalších prvků. Je to unikátní přírodní hnojivo na rostliny a stromy, které nepotřebují pro svůj růst kyselou půdu (jako např. borůvky, vřesy, rododendrony, azalky atd.).

Dřevěný popel a jeho zapracování do půdy příznivě ovlivňuje kvalitu půdy, a to se projeví na růstu a zdravotním stavu porostů. Také přispívá k nárustu živin v kořenech rostlin a tím k samotné kvalitě větvení a zdraví kořenů.

Dřevěný popel je skvělou a levnou náhradou za kupovaná minerální hnojiva. Nejvíce je v popelu obsažen vápník, a to až z jedné třetiny, poté následuje draslík - uvádí se 5 až 10 % a v neposlední řadě fosfor 3 až 4 %. Samozřejmě nechybí i prvek jako hořčík a další stopové prvky. Dřevěný popel zároveň neobsahuje skoro žádný dusík.

Funkce vápníku je neoddiskutovatelná a v rostlině přispívá k mnoha procesům. Jedním z nich je pozitivní vliv na růst rostliny a její vitalitu. Vápník ovlivňuje vlastnosti půdy, a to hlavně složení pH. Vápník ale také pomáhá při tvorbě kořenů a podporuje klíčivost semen. A díky vitalitě rostliny má takovéto ozdravování a podpora půdy vliv na odolnost proti škůdcům, chorobám, ale i mrazům. Prostě stabilní vitální rostlina lépe odolává "nepřátelům" zvenčí.

V některých studiích je uváděno, že vliv dřevěného popela na kvalitu půdy je větší, než se zatím uvádělo.

Právě kombinace dřevěného uhlí a popela na zahradě, může mít zásadní vliv na zkvalitnění půdy, jejího pH, a zvýšení výživové hodnoty půdy, neboť na sebe tyto komponenty vážou vodu, živiny a minerály, které pak rostliny lépe zpracovávají a sami si průběžně berou. Jsou známy i pokusy, kdy neúrodná jílovitá půda bez živin se díky dřevěnému popelu a uhlí stala úrodnou.

Protože naše pěstování je především prostřednictvím vyvýšených záhonů, které svou skladbou obsahují většinu živin, minerálů a dalších výživových látek, používáme dřevěný popel jako doplněk těchto vrstev již při zakládání záhonů, nebo jako podpůrný prostředek při kompostování. Nyní jsme ho začali využívat k některým rostlinám i během jejich růstu. Hlavně peckoviny, které potřebují zásaditou půdu.

Ale jak víme, co zahradník, co oblast, co místo, co typ půdy to jiné zkušenosti, a proto je zahradničení tak zajímavé. Nejde totiž o to, co vám, kdo říká, nebo co si kde přečtete, ale co si sami vyzkoušíte.

A příště přineseme fotoreportáž, jak si vyrobit dřevěné uhlí svépomocí.

A jaké jsou vaše zkušenosti s dřevěným uhlím a popelem?